Ostrakon je řecké slovo označující „střep hliněné nádoby“. Střepy sloužily i k takzvanému ostrakismu (střepinovému hlasování). I my jsme se pokusili v hodině dějepisu vyrobit takovéto ostraky a zárověň se tak seznámit i s řeckou abecedou - alfabetou, kterou pak žáci využijí například v hodinách geometrie. Jen namísto napsaného jména "nepřítele" Athén byly zručně na ostraku napsány vlastní jména žáků šesté třídy. 

Ostrakismus byl zaveden v athénské ústavě v roce 510 př. n. l.. Spočíval v hlasování občanů pomocí hliněných střepů (řecky ostrakon, ὄστρακον) o tom, je-li někdo z nich nepřítelem státu. Každý rok, zhruba v našem měsíci lednu, lidové shromáždění rozhodovalo o tom, zda je pro daný rok potřeba hlasování o vypovězení pořádat. Byla-li odpověď kladná, uskutečnilo se hlasování v některém z následujících dnů. Lidové shromáždění hlasovalo tím způsobem, že každý z účastníků napsal na hliněný střep – levný dobový psací materiál – jméno člověka, který dle jeho mínění představuje největší nebezpečí pro obec. Shromáždilo-li se více než 6 000 hlasujících, pak ten, jehož jméno bylo na střepech zmíněno nejčastěji, byl automaticky vypovězen na 10 let z Athén. Do domovského města se po tuto dobu nesměl pod hrozbou smrti vrátit. Dotyčný však nebyl nijak poškozen na majetku, nic mu nebránilo sehnat si prostředníka, který by tyto záležitosti po dobu jeho nepřítomnosti spravoval. Ostrakismus, původně ustavený jako ochrana proti nastolení tyranie, byl hojně využíván v politickém boji, kdy dopadal i na schopné a ambiciózní politiky. Docházelo i k případům, že ostrakizovanému byl zvláštním výnosem povolen předčasný návrat. Kupříkladu v době hrozícího perského vpádu roku 480 př. n. l. byl z vyhnanství předčasně povolán osvědčený vojevůdce Aristeidés.

Stoupenci aristokracie jej považovali za obskurní zvyk, který vydává nadané a výjimečné lidi zvůli lůzy. V řecké historii se k němu vázala řada anekdot. Jedna z nich vypráví, jak k Aristeidovi, který byl právě navržen k ostrakismu, přistoupil jistý občan a požádal ho, aby mu napsal na ostrakon jméno Aristeidés, protože on sám psát neumí. Aristeidés se ho optal: „A ty víš, kdo to je Aristeidés?“ Občan odpověděl: „Vůbec ho neznám, ale je mi protivné, jak ho všude nazývají spravedlivým.“ Aristeidés pak beze slova napsal své jméno na jeho ostraku.